Amber Bohemia
|
Úvodem podotýkám, že pejskaři trpí životním postižením a jako s takovými se s nimi musí jednat a pohlížet na ně. Tato úchylka je jen těžko léčitelná a nezřídka bývá i nakažlivá. V podsekcích této kapitoly najdete třeba radu, která se vám bude hodit, jsou to zkušenosti posbírané od různých chovatelů a všem tímto dodatečně děkujeme za jejich trpělivost s námi v našich začátcích. PEJSKAŘI : · Jsou zvláštní, dosud neuznaná rasa
· Jsou předsvědčeni, že porodní bednu má v obýváku každý
· Doma mají nepořádek, ale zato vydrhnuté kotce
· Výstavní katalogy mají vždy po ruce, ale najít účet za plyn...
· Jezdí výhradně v dodávkách plných klecí
· Nerozzlobí je telefon ve 4 hodiny ráno, pokud jde o pomoc při porodu
· O víkendu nejsou k zastižení
· Najíždí stovky kilometrů pro předvedení svého miláčka
· Utrácí tisíce korun za benzín, výstavní poplatek a ubytování, aby přivezli domů diplom za 5 korun
· O víkendu vstávají v 5 hodin,aby stihli výstavu, ale přijít včas do práce...
· Přihlášku nepromeškají nikdy, ale poplatek za nájem soustavně
· Mají krásná vodítka, obojky a psí hračky, ale nábytek volal po generálce už před lety
· Hodiny vedou dialogy se stejně postiženými občany ve výrazech, kterým rozumějí jen oni sami
· Mají rodiče, kteří tvrdí, že jsou praštění
· Mají sousedy, považující je za velmi zvláštní
· Mají manžele, kteří s nimi souhlasí
· Mají kamarády, kteří jim fandí
 Psí slib
Budu si pamatovat, že popelář nekrade naše věci. Vyklepu dešťovou vodu z mé kožešiny PŘED vstupem do domu. Nebudu jíst kočičí potravu, předtím než ji snědí kočky, nebo po nich dojídat. V autě nebudu trvat na koukání z otevřeného okna, když venku prší. Neupustím rozžvýkanou kostičku nebo mokrý tenisák do spodního prádla někoho, kdo sedí na záchodě. Nepotřebujeme dveřní zvonek,ale nebudu štěkat vždy, když někoho v dálce uslyším. Budu si pamatovat, že pohovka není ručník, a stejně tak paniččin a pánečkův klín. Budu pamatovat si, že má hlava nepatří do ledničky. Nekousnu uniformovanou ruku, když sáhne do auta pro řidičský průkaz. Nepotřebuji se prudce postavit, když ležím pod nízkým stolkem. Nebudu válet mé hračky za ledničkou. Když se mi chce zvracet, nebudu pro ten účel vyhledávat poslední zbytky vyčištěného koberce, ani postele pánečků. Nebudu zvracet v autě. Nebudu jíst mrtvé ptáky, raky, ryby, kraby, atd. a ani se v nich nebudu válet. Nebudu olizovat tvář člověka poté, co jsem jedl zvířecí výkaly. Nebudu více jíst ponožky a znečišťovat dvorek jejich zbytky. Nevzbudím paničku tím, že strčím svůj chladný, mokrý nos pod peřinu. Nebudu žvýkat pánečkův kartáček na zuby. Nebudu žvýkat propisky nebo pera, obzvláště ne s červenou náplní, neboť si moji lidé budou myslet, že jsem zraněný. Nebudu krást paniččino spodní prádlo a tančit s ním všude po dvorku. Má hlava nepatří do ledničky, myčky na nádobí nebo do pračky. Nebudu jíst různorodé zvířecí výkaly. Nerozhodnu se na vodítku k pronásledování čehokoliv, když panička stojí na kluzkém trávníku, na náledí nebo má právě na nohou lodičky na podpatku. Mýty a pověry
K vytvoření téhle té sekce mne dohnalo autorku zjištění, že se vyskytují nesolidní prodejci štěňat berňáků, kteří novým majitelům dávají neúplné či vyloženě nepravdivé informace. 1.Všechna štěňata po rodičích s PP a zařazených do chovu mají průkaz původu!
Není pravdou že u Bernských salašnických psů je s PP jen určitý počet štěňat. V českém chovu to ani v minulosti nikdy nebylo. Štěně, které nemá průkaz původu, nepochází z registrovaného chovu. Důvod, proč rodiče nebyli uchovněni, může být různý. Nejčastěji je nezbonitování (neuchovnění) z důvodu vrozených zdravotních obtíží. Dysplasie kyčelních kloubů (špatě vyvinuté klouby, které neunesou váhovou zátěž psů způsobují kulhání, často bolestivé), entropium (dovniř stočené víčko, pro psa velmi bolestivé), ektropium (víčko stočené ven od rohovky, která je pak drážděna mechanickými nečistotami), dále pak například zalomený ocásek, zbarvení, vymykající se standartu BSP ( modré oko, bílý límec apod.), chybějící nebo špatně rostlé zuby, agresivita či bázlivost a nebo např.u psů nesestouplé varle. Samozřejmě jsou i takoví majitelé berňáků, kterým se na výstavy a na bonitaci nechce. Ti by však měli zvážit, jestli jim opravdu štěňata chybí ke štěstí, a jestli opravdu riskovat zdraví psa i jeho potomků. Jednou z potencionálních nemocí při krytí je např.Herpes vir nebo Brucella Canis. Herpes viry jsou mimořádně nakažlivé, jakmile se jím pes jednou infikuje, nikdy se už ho nezbaví. Jedná se o celoživotní přenosnou infekci. Dospělá zvířata se většinou infikují při krytí, nebo vylučováním sekretu z nosu. Štěňata bývají infikována matkou.
Onemocnění brucellou způsobuje u psů sterilitu. Příznaky u psů v počátcích nejsou pozorovatelné, možným příznakem je výrazně rozdílná velikost varlat. U fen mohou být prvními příznaky mrtvé plody či jejich ztáta ke konci březosti, šedě zbarvený výtok a následná neplodnost. V dnešní době chovatelé většinou před krytím nechají své psy vyšetřit. Klub švýcarských salašnických psů organizuje u registrovaných fen kontroly vrhu. Zpravidla jsou dvě, první posoudí vrh a podmínky vrhu, průběh a problémy během krytí a březosti, druhá - přejímka vrhu - podrobněji hodnotí jednotlivá štěňata. Označování zvířat tetováním se provádí do pravého ucha, označení mikročipem nemůže zatím nahradit tetování. Je na zvážení každého zájemce o psa, který nemá zájem o chov, jestli si vzít raději štěně z registrovaného chovu, byť s nějakou vadou vylučujícího jedince z chovu (to ovšem neznamená, že by byl vyloučen z výstav) a tudíž i podstatně levnějšího, nebo jedince bez PP, pohledově bez vad, předem vyloučeného z jakékoliv registrace (jak výstav, tak z chovu) téměř za stejnou cenu. 2.Není pravdou, že fena co má alespoň jednou štěňata, nedostane zánět dělohy
Naprosto běžně se stává, že fena, co měla jeden a více vrhů, zánět přesto dostane. Naše fena jím taktéž onemocněla, po vykastrování si užívala dalších pět let spokojeného a vitálního života.
3.Berňák se vychovává sám
To ovšem jen v případě, že jste zastánci života "free" anebo je u vás pánem domu pes. Ani od berňáka nemůžete čekat, že příchodem do vaší smečky okamžitě rozpozná, že na vaše sváteční šaty nemůže skákat zablácenýma packama, že koblížky na stole nejsou nachystané pro něj a že vaše postele nejsou jeho novou boudou.
Naštěstí je berňák velmi ovladatelný a nepatří k plemenům psů, kteří "občas zapomenou poslechnout". Potřebuje však výchovu, jako každý jiný pes. Těžko můžete čekat, že když jej poprvé vezmete na vodítko v jednom roce, půjde na něm poslušně, ochotně, a nebojácně. Bohužel, stále se na bonitacích setkáváme se psi, kteří teprve tam mají poprvé na sobě obojek. Natož, aby se nechali v klidu změřit, či podívat se na zuby. Výmluvy typu "no on se od páníčka nenechá, to víte, páníček je málo doma" jsou opravdu trapné a svědčí o povaze majitele a ne psa. 4.Berňák může žít v bytě
Ano může. Naopak je velmi šťastný že je v samotném centru dění. Ale potřebuje samozřejmě dostatek pohybu venku a dostatek prostoru vevnitř. A vy se naoplátku musíte smířit s tím, že často jej budete překračovat na nejfrekventovanějších místech, že občas se vám objeví chlup na talíři, že svým ocasem vám občas smete chlebíčky z konferenčního stolu, čumákem dloubne do ruky, ve které zrovna držíte horký čaj, a láskyplně si položí hlavu na stůl u kterého zrovna jíte upečené kuře. A pokud svého miláčka nemůžete postrádat ani v ložnici, musíte počítat zvláště v období línání, že budete uléhat do peřin plných jeho chlupů.
5.Berňák může žít v kotci
Ano může, za předpokladu, že jej nemáte zavřeného celý den, že má dostatečný kontakt jak s váma, tak s děním okolo. Za předpokladu, že se mu dostatečně věnujete hraním, cvičením, procházkama a netrpí samotou a stezskem. Pohled na zavřeného psa trpícího samotou a nezájmem je opravdu žalostný.
6.Berňák může zůstávat venku i v zimě
Ano může. Naprostou samozřejmostí by ale měla být zateplená bouda svou velikostí odpovídající vzrůstu berňáka, vybrána tak, aby si ji pes mohl vyhřát vlastním teplem a zároveň v ní musí dokázat bez problému stát, ležet i otáčet se. Musíme si uvědomit, že berňák žil vždy u svých stád, spal ve chlévech a není to severský sněžný pes.
7.Nikdo vám nemůže zaručit, že štěně, které si odebíráte, nebude mít žádnou vadu a bude vyhrávat výstavy
Setkala jsem se s tím, že mi volal zájemce o štěně, ale požadoval, abych mu zaručila, že bude vyhrávat výstavy. Dlouze jsem pánovi vysvětlovala, že mu nikdo není schopný v osmi týdnech štěněte zaručit, že štěně bude bez vad, a ještě, že mu bude vyhrávat výstavy. Nakonec jsem mu musela odmítnout štěně prodat. Nedovedu si představit, co by bylo se psem, který by zklamal takovéto ctižádostivé nároky svého pána.
8.Medvěd s něžným srdcem
Často používaný výrok u berňáků. A naprosto pravdivý. Ovšem i tady si musíme uvědomit, že rozeběhnutý půlmetrákový pytel cementu nás také může porazit a přitom způsobit zranění. Ovšem pohled na běžícího berňáka s láskyplným pohledem v očích nám vynahradí jakékoliv občasné šťouchance a modřiny. A je úplně jedno, jestli můj miláček bude chovný nebo ne, a jestli má nějaké vady na kráse. Jeho olíznutí jazykem, oslintnutí plesových šatů, zalehnutí ve chvílích mazlení, je jednou z nejkrásnějších radostí života s ním.
Byla identifikována nová choroba, pravděpodobně způsobená virem, šířícím se mezi majiteli psů. Podle všeho již existuje delší dobu, ale teprve nedávno ji kdosi popsal a začal studovat.
Nazývá se syndrom získané posedlosti psy (SZPP).
Nejprve se vědci domnívali, že je psychické povahy ale poté, co se dva mladí výzkumníci našeho ústavu náhle rozhodli stát se chovateli a vystavovateli, uvědomili jsme si,že se jedná o infekčního činitele. Naši epidemiologové určili stádia této choroby a pro ně typické symptomy. Počáteční stadium:
myslíte si, že jakákoli výstava do vzdálenosti 500 km je hned za rohem
začalo vás těšit vstávání v pět hodin ráno kvůli venčení psů
baví vás trávit několik hodin denně kartáčováním psů
myslíte si, že se z vás stane skrblík, pokud neutratíte ročně několik tisíc na výstavách
nemůžete si vzpomenout, jaké to bylo, když jste doma měli jenom jednoho psa
Druhé stádium:
nejdůležitějším faktorem při koupi auta, je pro vás – kolik se do něj vejde psů
když chcete koupit dům, první věc, na kterou myslíte je – kolik psů můžete chovat na pozemku
účet za krmení pro psy je vyšší než účet za jídlo pro vaší rodinu
utrácíte více peněz za veterináře než za vlastního doktora
nemáte žádné peníze, protože vystavujete psy
musíte koupit více jak jedno auto ročně kvůli ježdění na výstavy, protože je v záruce buď na sedm let provozu nebo na ujetí 120 000 km
máte více fotografií psů než vlastní rodiny
vaše představa o příjemně strávené dovolené, je dovolená ve výstavním kruhu
Třetí stádium:
ráno vstáváte a zjišťujete, že jste dali včera večer děti do kotců a psy do postelí
znáte jméno a rodokmen každého psa, ale neznáte toho cizího člověka ve vašem domě (ukáže se, že je to váš manžel či manželka)
sousedé trvají na tom, že děcka otravující psy a běhající kolem vašeho domu, jsou vaše
říkáte dětem, aby „vypadly“, ale nemůžete pochopit, proč nejdou a proč jsou připoutány na stahovací obojek
jste již tak dlouho na cestách po výstavách, že si nemůžete vzpomenout, kde bydlíte
vaše rodina vám řekne „…buď my a nebo psi!“ a vy si vyberete psy …
Máte tuto obávanou chorobu?
Dobře, ale existuje naděje. Během našeho výzkumu jsme zjistili, že většina se zastaví na druhém stádiu a stává se chronickým. Podařilo se nám s velkými obtížemi získat několik pacientů ve třetím stádiu SZPP. Jsou nyní v naší izolaci, kde je studujeme, abychom lépe porozuměli této chorobě. Je velmi smutné pozorovat lidi dříve kypící zdravím, jak se neustále šourají po místnosti a chodí do trojúhelníku či elka, přičemž podivně pohybují rukama (jako by drželi vodítko a pobízeli psa) a pomlaskávají. Pouhé vyslovení slova „Světová výstava“ je přivádí k nekontrolovatelnému šílenství. Bohužel pro tyto případy není moc velká naděje, ale časem a delším výzkumem této choroby doufáme, že jednou přijdeme na možnost léčby. Zajímavý moment této choroby se zdá fakt, že expozice v raném věku má imunitní efekt. Několik lidí postižených druhým a třetím stádiem SZPP má blízké příbuzné (děti, manželé, manželky), jež jsou absolutně zdrávi. Někteří z našich vědců se domnívají, že to může způsobeno vlivy prostředí na funkci imunitního systému v závislosti na věku nebo skutečnosti, že lidé s těmito stadii choroby mají tendence se nestýkat s blízkými členy rodiny, a to zřejmě z důvodů, že mají výpadky paměti způsobené touto chorobou – jednoduše si nepamatují, že mají blízké příbuzné.
Co můžeme dělat, abyste předešli této chorobě?
Dokud nebude nalezena léčba, prevencí jsou tato opatření:
vyhněte se chovatelské inzerci typu „ s výstavními předpoklady“, protože psi mohou být přenašeči této choroby. Odjeďte z domu v těch dnech, kdy místní noviny informují o výstavách psů ve vašem okolí.
jestliže nečekaně přijdete do kontaktu s osobou nakaženou SZPP odejděte co nejdříve (těžko se ji ovšem zbavíte) a důkladně se osprchujte, raději použijte germicidní mýdlo
pokud bydlíte s osobou nakaženou SZPP, buďte klidní – pokud jste dosud nepodlehli, jste pravděpodobně imunní a v pořádku.
(podle časopisu Bugler – The Basset Hound Magazine, USA přeložila B.Morávková)
JAK POZNÁTE PRAVÉHO PEJSKAŘE
• Doma má víc psích pelíšků, žvýkacích hraček, obojků, vodítek, postrojů a přepravek na psy, víc než má psů…… • Po setkání s jinými pejskaři si během třiceti sekund zapamatuje jméno psa, ale jméno majitele si nezapamatuje, dokud se s ním nesetká aspoň ještě čtyřikrát…… • Nerozmýšlí se dvakrát nad tím, zda má dát svému psovi líznout zmrzliny ze svého kornoutku….. • Při každé příležitosti ukazuje fotoalba plná fotografií svých psů…….. • Hovoří o svých pejscích jako jiný o svých dětech či vnoučatech…….. • Pokud je připojen na internet, věnuje se vyhledávání novinek o psech všeobecně, o svém plemeni, prohlížením seznamů, fotografií, dotazů a odpovědí, chatů o psech, posloucháním zvuků, vyhledáváním chovatelských stanic a všeho co se týká psů……… • Na svém pracovním stole, v peněžence a jinde má stovky obrázků svých psů, ale fotky jeho rodiny by musel pracně hledat……. • Nikdo nechce jezdit v jeho autě, protože všichni dobře vědí, že by potom byli samý chlup….. • Na každého pejska, kterého potká na ulici se usměje….. • Když sáhne do kapsy, vždycky mu vypadnou psí granulky, pamlsky a sáčky na sbírání hromádek…. • Dříve než sám zasedne k jídlu, mají jeho pejsci plnou misku….. • Dlouze diskutuje s přáteli jak nejlépe zastřihnout psí drápky, ale on sám ještě nikdy nebyl na pedikúře ani manikúře……. • Knihovnu má přeplněnou knihami o psech a psích hrdinech….. • Za nejkrásnější okamžiky dne pokládá dobu strávenou se svým psem…… • Svému psu nabídne postel i když ví, že bude spát při kraji na tvrdé hraně…… • Dívá se na příšerné filmy jen proto, že se v masové scéně objeví asi na tři vteřiny jeho plemeno….. • Na všech šatech má psí chlupy, dokonce i v okamžiku kdy je má čerstvě vyprané, nebo si je nese z čistírny……. • Jediné na co se můžou všichni přátelé zeptat při setkání je otázka : Jak se mají psi ? nebo Kolik psů teď máte ?......... • Na svých novoročních přáních jsou jedině jeho psi (ostatní členové rodina jen zřídka)……… |
