Amber Bohemia
|
Vánoční výstup na Blaník očima naší smečky 9.8.2012
Teď je těsnění bezpečně uloženo vysoko na skříni a doufáme, že tam do zítra vydrží v bezpečí. Nejsme si jisti zda Kyblík nemá packy v závadě čtyřkolky, zda jí úmyslně nepoškodila jelikož se nemůže našich čtyřkolových výletů zúčastnit. 3.3.2012 Náš Kyblíček sice vypadá jako klon mámy Týny ale…. geny si opět s námi zašpásovaly a bílé holčičce nadělily povahu po černé babičce Arině. A v něčem snad ještě v horší míře – teď nám to předvedla na své druhé výstavě. Na té první byla ještě ovladatelné štěňátko a babiččina povaha na ní nebyla vůbec znát. Arina běhala v kruhu 3 kolečka a dost, dále odmítla běhat „nikam a za ničím“. A Kyblík ? Ta je ochotná uběhnout jedno kolečko, za tu dobu si stačí vše prohlédnout a prý jí to stačilo ! Pak se zasekne, vzpurně hodí hlavou a…. nejdu !!!! Psi jí nezajímají, zato lidi – a nedej bože s jídlem v ruce. Na výstavě stihla skočit do náruče 4 lidem držícím bagetu, 2 lidem s kelímkem kávy a počet strčených čumáků do odložených tašek nepočítám. Každý, kdo si před ní sáhl pro cokoliv do kapsy počínaje mobilem a konče kapesníkem … byl objektem jejího zájmu. Vrcholem jejího vystoupení bylo skočení na záda paní sedící na židličce u kruhu a přes rameno se jí snažilo ukousnout kus rohlíku. To, že se snažila strčit čumák do kapsy rozhodčímu když nám ukazoval že máme běžet a druhou ruku měl v kapse… to ani nepočítám. Divím se, že nám nikdo nevynadal, všichni se jen usmívali – známí i neznámí – všem dodatečně děkuji za pochopení a ujišťuji vás, že ji skutečně dáváme pravidelně nažrat !! Její pažravost šla tak daleko, že se se snažila na parkovišti vecpat okénkem do auta, ve kterém seděl pán a jedl párek – tak jsme raději odjeli, na jeden den bylo té ostudy až dost. Koupili jsem smečce na výstavě Dry bed deku a hned jsme jí tam vyzkoušeli, prošlo se po ní plno pejsků a krásně načichla. Po návratu jsme jí doma prostřeli a smečka šla číst „noviny“. Centimetr po centimetru pečlivě očichali celou deku a na Arininých očích jako by se zračilo:… toho znám, …ten tu taky byl ? ….hmm, to je známá…. A sakra, kdo byl tohle? …. Myslím, že větší radost jsme jí udělat nemohli – nikam nemusela a přesto byla v obraze . Zde je "přímý přenos" z výstavního kruhu.
Zděšené salaše aneb výcvik v tahu tento článek vyšel i ve Zpravodaji Klubu švýcarských salašnických psůč. 63/2012, str. 55 14.1.2012
Vytahuji pytlík s pamlsky a v tu ránu mám kolem sebe houf berňácích čumáčků, očka upřená na mou ruku a začíná „královské dělení“ . Začínám plnit ty čekající tlamičky piškotami – tak jsem zvyklá u naší smečky – z každé ruky do jedné papule, aby to bylo rychlejší, prostě oběma rukama. A najednou se zarazím. Proč se někteří pejskové dívají tak vyděšeně, proč si tak váhavě berou pamlsek, když v jejích očích vidím jak moc se na něj třesou a těší ? Až je mi jich líto. Co je špatně ? Nikdo je nekárá, neokřikuje že to nesmí… tak proč ? A pak mi to dochází – jsou to ti „domácí“ – cvičákoví . Mají naučeno, že se pamlsky berou jen z jedné ruky (ze které to já netuším dodnes). Je mi moc líto, že jsem pejskům způsobila psychické trauma ale musím konstatovat, že to nakonec všichni překonali a po krátkém váhání se na piškoty vrhli výcvik-nevýcvik. Naštěstí pro mne, jelikož bych se nevydržela dívat na ta smutná očička, která říkala: proč ostatním nabízíš z té správné ruky a mně stále z té špatné ? Omlouvám se, nenapadlo mne to včas a slibuji, že se polepším. Naše smečka je na to zvyklá, ruce neřeší ale čeká na své jméno a při jeho vyslovení se teprve vrhne na podávaný pamlsek (a někdy i na tu ruku). S omluvou všem „cvičeným“ pejskům sepsala: Alena Langerová, CHS Amber Bohemia 9.1.2012
Vybrala si tě panička se stejně krásnýma očima, ve kterých byla láska na první pohled, byly jste nádherná a sehraná dvojka, která vodítko používala pouze na výstavách – asi proto že se to musí. Tvoje rodina tě milovala a nikdy na tebe nezapomene, stejně jako na tebe s láskou vzpomínáme u nás doma v rodné CHS. Ginuško, neměla jsi nám odejít tak brzo, to není spravedlivé, je nám všem smutno a moc to bolí. A tak doufáme že tebe už nic nebolí a zase se usmíváš tak, jak jsi to uměla pouze ty – Hraběnka Gina – Aggina Amber Bohemia. |
